Baronka Aqua Dolanská

Dovolte, abych se Vám představila, jsem baronka Aqua Dolanská, držitelka titulu nejnamyšlenější pes Plzeňského kraje roku 2008. V dalších letech hodlám svůj zasloužený titul obhájit. A už na tom pilně pracuju. Své návštěvy domu jsem omezila pouze na obcházení stolu v kuchyni (samozřejmě s nosem nahoru, jako každý správný namyšlenec) a hledění do zrcadla a vyplazování jazyku na tu druhou, která na mě z něj čumí. Načež ona taky vyplázne jazyk a to už se urážím, kdo si myslí, že je? Že si troufá vyplazovat jazyk na vznešenou a ctěnou baronku Aqu Dolanskou! Hrdě se otočím a ukážu jí, že já jsem ta, která má lépe vypracovaný a tvarovaný zadeček. Pyšně odkráčím.

Svůj venkovní pobyt trávím nacvičováním profesionálních namyšlených pohledů. Pomocnicí je mi matka Quai-Li, čím otráveněji a znechuceněji se tváří, tím více se mi namyšlené pohledy daří. (A mě se to krásně rýmuje – tváří-daří, já jsem opravdu talent!) Mým nejoblíbenějším pohledem je tzv. Ledová královna: Hrdě si stoupnu, vypnu prsa, hlavu pěkně vzhůru, očima se zapíchnu do nějakého bodu, minimálně metr a půl nad zemí, nos samozřejmě vzhůru, pysky zkroucené do zlostného úsměvu. Celý můj výstup krásně podtrhne fakt, že v době zimních měsíců bývá mráz, to si vždycky někde namočím čupřinku do vody a ta zmrzne. Výsledek je dokonalý. Prostě Ledová královna.

Na procházkách jsem odsouzena táhnout svou poddanou Martinku. Já musím být všude! A všude první, všechno prozkoumat a všechno znát a Martinka se loudá na druhém konci vodítka... Jsem typická vůdkyně smečky a mí poddaní jsou mi věrní, když se na nějakém rozcestí vrhnu prostě vlevo, přestože je to dál ale zato horší cesta, tak se jde vlevo i kdyby trakaře padaly. Když se milostivě rozhodnu čuchat, což bývá překvapivě často, jednoduše všichni stojí a čekají, až se vyčuchám. A když si vezmu do hlavy, že právě tam nechci, nikdo mě tam nedostane. Třeba do auta. Jé, to jsem se svého kočího natrápila, když jsem byla ještě malinkatá barončička a nechtěla jsem vlézt do auta! To byla prča, to jsem se rvala, zubama, drápama, kopala jsem kolem sebe nohama…V těch rvačkách jsem skoro zapomínala, že jsem slečna urozeného původu. Ještě že už jsem zjistila, že auto je vlastně fajn.

Můj personál mě vysloveně rozmazluje. Mám dokonce i svou osobní čističku zubů. Je to jorkšírka Miki. Vždycky když ležím v kuchyni na gauči, ona přijde a začne mi jazýčkem vybírat všechny breberky z dutiny ústní. Div, že mi nevleze až do krkuJ Svou práci bere opravdu vážně. Kdybyste viděli, s jakou pečlivostí objíždí každý zoubek… Třikrát do týdne si nechávám líbit Thajskou masáž, manikúru, pedikúru. A v deštivých dnech také bahenní koupele Celá obalená bahnem a blátem běhám po zahradě a mí poddaní, procházejíc se náhodou kolem, všude rozpráví, že se u Šalomů na zahradě prohání divoké prase. Pravda, má zámecká zahrada vypadá po bahenních slavnostech spíše jako čerstvě zorané pole, tu a tam se najde také nějaké to kaliště.

Jako správná šlechtična urozeného původu mám velmi mlsný a vytříbený jazýček. Můj šéfkuchař pro mě připravuje jen ty nejdelikátnější pokrmy: „Vážená baronko Aquo Dolanská, dnes se bude podávat jako předkrm šunková rolka se šlehačkou posypaná granulovou drtí, jako hlavní chod samozřejmě granule, dnes na havajský způsob. Jako zákusek Vám mohu nabídnout ovocný špíz máčený ve vajíčku. K tomu na zapití bílá Bordeauxká – ehm vodaJ, jak máte nejraději – čerstvá a tekoucí přímo z hadice. Přeji Vám dobrou chuť“ Se správnými mravy u stolu se nemusím obtěžovat, neboť všechny mé nechutnosti – slintání, mlaskání, prskání, škytání, krkání…- jsou mi tolerovány (mezi námi – vidličku poznám jen salátovou a šneky opravdu nazývám sviněmi jedněmi klouzavými).

O mém vysokém postavení svědčí také mé lóže vykládané červeným sametem a olemované luxusní zlatou krajkou. Vždy, když se uložím ke spánku, připadám si doslova jako královna.

Má nejoblíbenější věta je: „Žán, přineste mi okno, chci se podívat do zahrady!“ Ale mě jen podívat nestačí, měla bych spíše říkat: ,,Žán, přineste mi dveře, chci se jít projít do zahrady!“

Á, už budu muset končit, za 10 minut má přijít fotograf z Bravíčka, tak se budu muset jít připravit, mějte se krásně a nezapomeňte – s nosem nahoru jde všechno líp.